Když vás dostihne blues
V roce 2004 vychází dlouze očekávané album Honkin´ On Bobo. Koncept zněl velmi lákavě: Aerosmith se vrátí do klubu (nebo prostě od sacharinových, dosti chabých balad, napsaných yesmany, jako je Desmond Child, zpět k naolejovanému hard rocku…) a natočí „blue“ (od slova bluesové) album převzatých věcí. Sonny Boye Williamsona II, Bo Diddleyho (garážový evergreen bílé mládeže Roadrunner!) a dokonce i You Gotta Move. Problém desky je, že to nějak postrádá šťávu a jiskru. Jako by jim turné po stadiónech a trapné výstupy na Super Bowlu XXXV (ostuda ostud – dali si duet s Britney Spears a boysbandem ´N Sync!) vzaly přirozenou dravost, nadrženost a drive. Co hůř, na desce je jen jeden autorský song, nepříliš povedený The Grind. Následovalo živé CD/DVD Rockin´ The Joint a s tím související turné, které bylo ale znenadání pozastaveno. Údajně kvůli krčním komplikacím Stevena Tylera, které vyústily v chirurgický zákrok. Nicméně byla ohlášena práce na novém albu. Do toho se naplánovalo turné s Mötley Crüe, kteří se na společné hraní ve snaze o komerční comeback velmi těšili. Bohužel se vše zkomplikovalo, když byl baskytarista Tom Hamilton diagnostikován s rakovinou hltanu. Sehnala se náhrada a dodělalo se turné. Pak v roce 2006 vyšla další kompilace Devil´s Got A New Disguise. Nic nového pod sluncem. Dobré je, že tracklist obsahuje pár hitů ze zlatého fondu CBS a dvě staronové pecky. Celá operace dle všeho vznikla jen proto, aby se naplnila smlouva se Sony a šlo se dál. Načež se Aerosmith pustili do velkého turné po celém světě s důrazem na USA, Japonsko, velké evropské festivaly a předtím nenavštívené země.
Oznámilo se, že práce na nové desce pokračuje pod taktovkou slavného a solventního Brendana O´Briana. Mezitím se v červnu 2009 rozjelo společné turné se ZZ Top. I přes to, že kapela si dovolila zahrát lahůdky, jako komplet album Toys In Attic, turné se neobešlo bez problémů. Nejprve kolovaly zvěsti, že se lístky příliš neprodávají. Pak znovu začala série zdravotních problémů. Kytarista Brad Whihtford koncertoval vsedě z důvodu rekonvalescence po mozkové operaci, kterou si přivodil v automobilové bouračce. Pak se z turné kvůli zdravotním problémům poroučí Tom Hamilton. Vrchol smůly nastal v Jižní Dakotě, kde během tanečku na Love In An Elevator Steven Tyler uklouzl, spadl do publika a utrpěl zranění hlavy a krku a zlomeninu ramene. Tím se zrušilo celé turné. Na otázky ohledně svého stavu Steven Tyler oznamoval, že je „střízlivý jak nikdy“. Joe Perry nelenil, mezitím vydal své sólové album Have Guitar, Will Travel a bubeník Joey Kramer vydal svou autobiografii, oblíbené to hobby rockových hvězd.
Je značka Tyler nenahraditelná?
Pak se začaly dít podivné věci uvnitř skupiny. Steven Tyler nejprve odmítl vyjet na turné po Jižní Americe a především si najal vlastního manažera. Svůj krok osvětlil následovně: „Nevím ještě, co budu dělat, ale definitivně to bude Steven Tyler. Chci zapracovat na své značce. Značce Tyler.“ Všichni v okolí skupiny se shodují v tom, že začít ve věku jednašedesáti let sólovou kariéru, když Aerosmith stále jedou, je velmi neuvážený, bláhový krok. Joe Perry se vyjádřil velmi diplomaticky: „Opravdu nevím, co se děje. Není to jako v 70. letech, kdy jsme taky měli mezi sebou osobní problémy. Všechna komunikace, kterou jsme poslední měsíce měli, probíhala přes manažery. Což bylo velmi podivné. Naposledy jsem mu volal, abych s ním probral to turné po Jižní Americe. Stručně řekl, že nikam nejede, a pak se ozvalo ticho. Došlo mi, že nejspíš zavěsil.“ Co je pravdy na tom, že uvažujete o novém zpěvákovi, který by nahradil Tylera? „V této fázi je možné cokoliv. Pořád se snažíme zjistit, co se vlastně děje. Prý si chce na pár let odpočinout, nebo co… Takže my zvážíme všechny možnosti. Steven jasně řekl, že chce dělat svoje věci. Ale kapela nebude čekat. Jsme příliš dobří na to, abychom jen tak seděli a nic nedělali. Popravdě se teď soustřeďuji na svůj sólový projekt.“
Bubeník Joey Kramer jde k věci: „Dva roky čekání je dosti dlouhá doba. Volal jsem mu, psal. Jediné, co jsem dostal, byly e-maily od jeho manažera. Nejsem příliš šťastný, že má vlastního zástupce. Rozbíjí to náš kmen a jenom to všechno komplikuje. Stevena mám rád. Je to můj bratr už po 40 let. Můžu jen doufat a modlit se. Jak je na tom zdravotně, nevím. To je jeho věc. Stevena jde těžko nahradit, ale možné je všechno.“ Kytarista Brad Whitford poodhalil celou aféru s hledáním nového zpěváka takto: „Myslím, že je zde pár lidí, které by zajímalo u nás zpívat. Bylo by dobré mít někoho, co má už něco za sebou. Ale nevím. Nevím, jaký přístup by byl ten pravý.“ Jestli se nějaké slavné jméno podezřele často objevuje coby „náhrada“, tak je to Lenny Kravitz, který s Aerosmith nedávno odehrál turné jako předskokan a hostoval na desce Get A Grip. Bývalý A & R man Aerosmith John Kolodner, který má lví podíl na „lazarské“ resuscitaci skupiny v 80. letech, se nechal slyšet: „Nikdo nemůže nahradit Stevena. Ale na druhou stranu ten, kdo by to dokázal a byli by to pořád svým způsobem Aerosmith, je jednoznačně Lenny Kravitz.“ Kdy vlastně začaly problémy s Tylerem? Po jeho kolapsu? „Řekl bych, že to začalo už dávno. Již delší dobu nepřistupoval seriózně k práci,“ přiznává Whitford. „Už pár let se snažíme natočit nové album. Ale ten chlap se prostě občas neobjeví a pak zase, že nechce pracovat. Že prý se mu nelíbí producent, nebo co. A navíc s ním musíme řešit všechny ty zrušené koncerty. Tohle jeho nepředvídatelné chování začalo být čím dál častější a bizarnější.“
Zpěvák versus kapela – pop versus rock
Bizarní zcela jistě byl Tylerův podivný výstup 10. listopadu 2009 na vystoupení The Joe Perry Projectu v newyorském Fillmore, kde v rámci přídavku zazpíval se starým parťákem Walk This Way a prohlásil, že „neopouští Aerosmith“. Joe Perry vzpomíná: „Prostě přišel. Normálně jsme se bavili o tom, co jsem jako právě zahrál. Tak jsem se ho zeptal, jestli si nechce zahrát na harmoniku, nebo něco zazpívat. Takže jsme si dali Walk This Way a to bylo naposledy, co jsem ho viděl. Po 40 letech jsme silně emočně svázaní, ale on si chce vzít dvouleté volno. Máme spoustu možností, jak to vyřešit. Jediné, co vím, je to, že chceme pracovat. Takže uvidíme.“ Joey Kramer je méně shovívavý: „Celé to bylo divné a osobně si myslím, že to bylo od Stevena sebežroutské… Za prvé, moc dobře vím, že Joe nic netušil a Steven prostě přiskočil na pódium, ukázal se a pak co nejrychleji utíkal pryč. Takže co s tím? Jen si spletl pojmy, jestli se rozpadá kapela, nebo jestli on odchází.“
Otázka je, v jakém stádiu je ono nové, v pořadí patnácté album, které je tak napjatě očekáváno. Dle Joey Kramera by nové písně měly být převážně živě nahrané a měly by se nést v duchu
Rocks a
Toys In The Attic. Tedy v tom nejlepším. „Aerosmith jsou 40 let šílenství. Máme a měli jsme různé názory na hudbu. Myslím, že právě to z nás dělá, co jsme. To, že se můžeme spojit v tom šílenství, zachovat si v něm vlastní, jasnou hlavu.“ Tak vidí vztahy Joey Kramer a odkrývá hudební preference Stevena Tylera: „On má raději melodické písně, co by se hrály v rádiu. Já to mám taky rád, ale zrovna tak uvítám to ostatní.“ Jako by se kapela chtěla oprostit od přílišné komerční sladkosti alba
Just Push Play z roku 2001. Jak říká Joe Perry: „Nejsem velký fanoušek této desky. Myslím, že jsme se tenkrát příliš pobláznili technikou a nechali jsme, aby nás přerostla. Kapela nikdy nehrála tyto písně naživo ve studiu. Každý jen přišel a nahrál svoje stopy. A přitom dle mě jednou z největších předností Aerosmith je energie, kterou vytváříme, když hrajeme spolu.“ Trochu černobíle to vypadá tak, že na jedné straně je popový Steven Tyler a na druhé kapela, připravená hrát starý dobrý rock´n´roll. Spor o producenta
Znovu se opakuje staré dilema z 80. let minulého století: Mick Jagger, běžící za novými trendy a hity, a na druhé straně oldschoolový Keith Richards, přísahající na bluesové a rock´n´rollové kořeny. Brad Whitford s podobným pohledem souhlasí: „No, myslím si, že je na tom dost pravdy. Většině členů Aerosmith je jasné, že když si přečtete různé komentáře na nás a všechny ty blogy, tak fanoušci chtějí návrat ke starému zvuku. Navíc je evidentní, že to je něco, co tato kapela dělá nejlépe. Měli jsme jistý úspěch s popovými písněmi. Ale taky jsme s nimi měli dost ubohé neúspěchy. A popové neúspěchy se snášejí hůře než rockové fláky, které se netrefí. Popové věci nesedí určitým členům kapely. V tom smyslu, že je umělecky nepříjemné, tvořit něco za jasně daným účelem. Prostě to jde z vás, nebo nejde. Když se nějaký den nedaří, tak se nic neděje, přijdete druhý den a vylepšíte to. Ale lámat si hlavu nad něčím, čemu se říkalo singl, je špatný nápad.“
Jak vlastně probíhala spolupráce s Brendanem O´Brienem? „To bylo velmi smutné. Onen gentleman, kterého jsme měli ve studiu, byl číslo jedna na našem vysněném žebříčku a bylo opravdu vzrušující s ním spolupracovat. Nemyslím, že to trvalo déle než dva, tři týdny. Ačkoliv udělal vše pro to, aby se Steven cítil pohodlně, ten nechtěl s Brendanem pracovat. A přitom si nemůžete přát hodnějšího a příjemnějšího člověka, ale i talentovanějšího muzikanta a producenta, než je Brendan.“
Chronická bolest
22. prosince bulvární plátek People uvedl, že Steven Tyler nastoupil na odvykací kůru. Údajně se chce zbavit závislosti na práškách proti bolesti (poslední dobou velmi populární droga u rockerů pro zdánlivou iluzi její kontroly), kterou si vypěstoval, když se chtěl zbavit chronických bolestí kolen, které se nashromáždily za posledních deset let vystupování. Tyler vzkázal světu: „S pomocí své rodiny a týmu lékařských profesionálů beru na sebe odpovědnost, abych překonal svou bolest, a těším se, až se vrátím na pódium a do nahrávacího studia se svými spoluhráči. Mám rád Aerosmith. Miluji vystupovat jako hlavní zpěvák Aerosmith. Jsem vděčný za pomoc a lásku, jaké se mi dostává, a jsem odhodlán vše vyřešit.“ Zpěváka i přes všechnu podporu čekají krušné časy. „Ortopedická zranění po všech těch letech u něj vyvolala silné chronické bolesti,“ uvedl jeho ošetřující lékař Brian McKeon. „Kontrolování bolesti je velmi náročné a i přes naši snahu použít alternativní terapie a vytvořit speciální, na míru šité boty týmem inženýrů od Timberlanda, Stevenova bolest neustupuje. Rovnováha mezi zvládnutím bolesti a vyvarováním se závislosti je vratká a udržet ji je velmi těžké. Jeho statečnost a odhodlání i přes tvrdé koncertování jsou obdivuhodné. Jako u řady atletů je pro Stevena vystupování na prvním místě, přitom už bojuje s těžkou bolestí velmi dlouho.“
Kapela vyjádřila svému zpěvákovi neskonalou podporu. Jak dlouho bude trvat rehabilitace Stevena Tylera, je nejisté. Dle všeho to z jeho strany opravdu vypadá na delší pauzu. Jak se zachová zbytek kapely, je ve hvězdách…
