5. 4. 2010 - Jsou tři a říkají si 3D Lidée. Svůj styl popisují jako ethno/punk/rock a kombinují několik jazyků dohromady. Existují pár měsiců a už mají svůj klip. Dalším úspěchem byl postup mezi do základního kola soutěže RGM Livespace, které proběhne 10. a 11. února 2010 a bude se vysílat na TV Óčko a v rádiích Kiss. Za 3D Lidée odpovídal Pavel Budek, kytarista a hlavní zpěvák skupiny.
3D Lidée - rozhovor
Zatím máte natočené 4 skladby a vyznačujete se tím, že kromě různých žánrů používáte i několik různých jazyků. Kdo z vás skládá texty, ve kterých kombinuje španělštinu, angličtinu a francouzštinu? Proč právě tyto tři jazyky?
Texty skládám já. A proč právě tyhle tři jazyky? Protože jiné neovládám. :-)Líbí se mi
ta možnost volby, kdy složím hudbu, a pak si vyberu, který jazyk se k ní hodí nejvíc. V jedné skladbě jsme ale například použili Svahilštinu, protože nám ta hudba zněla„africky“. Našli jsme na internetu staré svahilské básně a jednu použili. To jsme ještě netušili, že ji s námi bude zpívat Sydon, pro kterého je Svahilština mateřský jazyk.
Ačkoliv máte zatím natočené jen 4 skladby, tak váš koncertní repertoár je samozřejmě širší. Plánujete v dohledné době natočit další skladby, či zapracovat na desce? Kolik skladeb máte napsaných a použitelných?
Momentálně máme 17 skladeb a další pořád přibývají. Samozřejmě bychom chtěli nahrát desku, a to co nejdřív. Je to ale otázka peněz a ty nám teď, po natočení klipu, trochu scházejí. Nicméně do konce roku deska bude. Ještě nevíme jak se nám to podaří, ale pevně tomu věříme. :-)
Jako příležitostný host u vás figuruje Sydon Mwagurumbe, který není z České republiky. Jak jste se k němu dostali? Odkud přesně je? Jak často s vámi bude vystupovat?
Sydon je Tanzánec, žijící na Kanárských ostrovech, kde se živí jako akrobat a zpívá s reggae kapelami. Moje a jeho přítelkyně jsou sestřenice, takže jejich prostřednictvím jsme se seznámili. S holkama sice už ani jeden nejsme, ale zůstali jsme nadále pokrevními bratry, jako Winetou a Old Shaterhand. Sydon si Čechy hrozně oblíbil a z ostrovů začíná být údajně unavený. Při posledním pobytu u nás přišel s nápadem se sem přestěhovat. My zatím spíš mírníme jeho optimismus. Uvidíme jak to dopadne. Pokud ovšem zůstane na Kanárech, častěji než třikrát do roka se sem asi nedostane.
Historie vaší kapely je poměrně stručně popsaná . „Tibor potkal Pavla, a seznámil ho s Petrem.“ Můžete to trochu rozšířit?
Chtěl jsem původně založit jenom duo kytara+cajón, a že budeme hrát spíš jen tak po mejdanech nebo někde“do klobouku“. Dozvěděl jsem se, že s pěveckým sborem Canticorum někdo na cajón hraje. Šel jsem se na ně podívat a dřív než jsem Tibora stačil oslovit, přišel on za mnou a ptal se jestli budeme ještě někdy hrát s mojí bývalou kapelou. Tak jsem řekl, že ne, že budu hrát s ním. Jenomže se mi to s tím cajónem pořád moc nelíbilo, tak si Tibor sednul za soupravu (na kterou hraje především) a bylo to. Tím pádem jsem potřebovali i baskytaristu, takže Tibor přivedl Petra, se kterým už nějaký čas hrál.
Svůj styl popisujete jako Ethno/punk/rock. Co posloucháte za interprety ve svém volném čase?
Ten záběr je hodně široký a každý z nás poslouchá něco trochu jiného, i když se v lecčems sejdeme. Každopádně žánrově je to téměř neomezené. Rock, pop, jazz, reggae, dub, world music, téměř cokoliv, a pořadí tady nehraje roli. Vyjmenovávat interprety by bylo na dlouho, tak to zkrátím takto: Od Tibora jsem naposled slyšel Jojo Mayera, poslední odkaz, co mi poslal Petr byli Mumm-Ra, a já měl teď v uších N.O.H.A.
Nedávno jste vypustili i první videoklip (a povedený), což je na začínající kapelu poměrně nezvyklé. Jak se vám to podařilo?
Znám se nějaký čas s režisérem Jirkou Andrlem. Když jsme udělali nahrávku, tak jsem mu skladbu Que pensaba el Che poslal mailem, jestli by to neměl chuť točit. Odpověděl hned, že do týdne přinese nějaký nápad. Tak se i stalo, a za další tři týdny jsme natáčeli.
