Na otázky odpovídala celá kapela, tedy Thomas Lichtag (kytara, zpěv), Lukáš Chromek (kytara), T.V. (baskytara) a Richard Scheufler Jr. (bicí).
Když jste v listopadu křtili nové album v pražském Lucerna Music Baru, dávali jste ho příchozím divákům ke vstupence zdarma. Podle mého odhadu jste mohli rozdat více než pět set desek. Jak si něco takového mohla chudá česká rock’n’rollová kapela dovolit?
T. V.: Rozdali jsme šest set padesát alb a dovolit jsme si to mohli proto, že nás vydává firma Pop Off Production, kterou vlastní David Popov, jež nám vytvořila dobré zázemí a umožnila nahrát album za spoustu peněz. CD ke vstupence byl dárek pro fanoušky, kteří chodí na naše koncerty.
Lichtag: Také jsme si uvědomili, že většina lidí si už dnes cédéčko stejně nekoupí, spíš si ho stáhnou z nějakých serverů, na kterých se mimochodem naše album objevilo hned den po vydání. Nám ale šlo o to, aby lidi měli album v ruce a věděli, že má i fyzickou podobu. Proto jsme se rozhodli, že jim ho dáme.
Kdo je David Popov?
T.V.: V první řadě je to člověk, který nám věří. Je to velký umělecký mecenáš. V jeho domě je třeba spousta obrazů od méně známých umělců. On je od nich kupuje, aby jejich tvorbu podpořil. Zajímají ho i práce fotografů a v neposlední řadě hudební scéna.
Thorsrud před námi ve studiu nic netajil
Díky němu jste si mohli pro realizaci nové desky dovolit najmout amerického producenta Bjorna Thorsruda?
Lichtag: Určitě, bez jeho podpory by to nešlo. Chtěl bych ale upřesnit, že nejsme tak slavná kapela, abychom si mohli producenta vybírat. Náš kamarád, český producent Boris Carloff, jezdí do Chicaga, kde se pohybuje mezi lidmi, kteří mají vztah ke studiové práci. Svěřili jsme se mu, že bychom rádi našli nějakého zahraničního producenta, a protože byl v té době zrovna vkontaktu s Bjornem, dal mu naše album a zeptal se ho, jestli by neměl o spolupráci zájem. On souhlasil, na dalších podmínkách jsme se domluvili přes Skype a šli jsme natáčet.
Kde jste točili?
T.V.: V pražském studiu Borise Carloffa. Bjorn přiletěl za námi, pracovali jsme, pak si materiál odvezl do Chicaga a přes internet jsme řešili míchačky, postprodukci a další dokončovací práce.
Co spolupráce s ním albu dala?
Lichtag: Technicky jsme ho nahrávali jinak než dosud. Nenatáčeli jsme naživo, zvolili jsme jiné metody. Ukázal nám mnoho věcí, které by nás asi nikdy nenapadly.
Scheufler Jr.: Já jsem s ním část desky míchal a musím říct, že spolupráce s ním byla fakt zajímavá. Řekl nám dokonce, že by rád použil některé naše nápady, protože jsou dobré a on by je tak nevymyslel. Vyměnili jsme si spoustu informací, takže deska vznikla vnaší úzké a plodné spolupráci. Zajímavé bylo třeba zvučení bicích. Způsob, se kterým Bjorn přišel, pro nás byl úplně nový. Nebudu ho ale prozrazovat, protože by to pak dělal každý.
Chromek: Podstatný pro celou spolupráci byl její začátek. Nahrávali jsme první tři písničky a Bjorn byl natolik otevřený a ochotný, že nám ukázal své metody. Řekl, abychom si je zapamatovali a vnatáčení potom pokračovali stejným způsobem. Mohli jsme si všechno zapsat, nafotit a pokračovat ve stejné linii bez něho.
T.V.: Jeho čas byl pro nás tak strašně drahý, že jsme se snažili udělat sním co nejvíc práce a naučit se jeho postupy. Nemohli jsme si finančně dovolit být sním po celou dobu natáčení.
Jak to, že si své know-how nehlídal?
Chromek: Ono to bylo trochu složitější. My jsme si nejdřív jeho postupy fotili a zaznamenávali tajně. Potom jsme se zeptali jeho manažera, jestli Bjornovi nebude vadit, když se ho na něco zeptáme. On mu to řekl a Bjorn se nám vysmál, protože nenašel důvod, proč bychom se ho nemohli ptát. Považoval to za naprosto samozřejmou věc. V tu chvíli padla všechna tabu.
Scheufler Jr.: Američani jsou zvyklí pracovat v týmu. Na jedné desce se u nich běžně vystřídá několik producentů, kteří neřeší práci toho druhého a velice se respektují. Všichni si tam vidí takříkajíc do talíře, takže pro ně žádná nahrávací tajemství neexistují.
Zaskočilo vás při spolupráci sThorsrudem něco?
T.V.: Byl neuvěřitelně profesionální. Ve smlouvě s ním byla specifikována řada věcí naprosto konkrétně, třeba jak daleko od studia bude bydlet, jaká bude jeho strava a podobně. Hodinu před jeho příletem do Prahy přiletěl jeho manažer pro Evropu, který pochází ze Srbska. Zjistil, co jsme zač, „očekoval“ si studio, vyřídil ubytování, zajistil pro Bjorna české peníze, takže ten pak dorazil a ničím se nemusel rozptylovat. Vzpomínám si, jak jsem za ním třetí den přišel a zeptal se ho, jestli si dá pizzu, nebo něco zMcDonald’s, případně z KFC. Odpověděl, že je mu to jedno, že si dá třeba pizzu. O dvě hodiny později za mnou přišel jeho manažer a seřval mě, že to, co bude Bjorn jíst, není moje práce, nýbrž jeho, protože tu od toho je. Nakázal mi, abych všechny organizační věci řešil sním.
Méně syrovosti, více barevnosti
Splňuje finální podoba alba
Youngblood vaši původní představu o něm?
Lichtag: Chtěli jsme se posunout, dostat se dál. Myslím, že výsledek je ale ještě lepší, než jak jsme si na začátku představovali. Spoustu věcí jsme se během natáčení naučili, to je pro nás také nesmírně přínosné.
Chromek: Měli jsme představu, kterou jsme přednesli Bjornovi a nechali to plynout. Spousta věcí pak vznikala během nahrávání a většina byla ku prospěchu výsledku.
Na albu jste ubrali na syrovosti, kterou disponovaly vaše dvě předešlé desky. To byl také záměr?
T.V.: První desky jsme točili naživo, tedy celá kapela dohromady, a do analogu. Teď jsme nahrávali každý zvlášť a do digitálu. Proto ta větší uhlazenost. Změnilo to výraz kapely. Je to popovější, ale vystihuje to současný stav Airfare. Na naší první i druhé desce jsou chyby. My o nich víme, ale bereme je jako muzikantské okrasy. Na téhle desce moc chyb není, protože to Bjorn pohlídal. Například já musel jednu stupidní basovou linku nahrávat třeba pětačtyřicetkrát.
Nechybí vám ta „špína“?
T.V.: Ona bude na koncertech. Osobně mi jako posluchači dělá dobře, když album poslouchám a slyším, že všechny nástroje i zpěvy jsou správně.
Chromek: Každá písnička má svůj zvuk, díky čemuž je celé album barevnější. V minulosti měly naše desky stejný zvuk od začátku do konce.
T.V.: Když jsme se rozhodovali, kdo by měl naše album produkovat, shodli jsme se, že to musí být člověk, jehož mateřským jazykem je angličtina. Záleželo nám také na tom, aby přinesl něco našim textům a zpěvu.
V písničce
Doctor Z
hostuje zpěvačka Charlie One zOhm Square. Jaká byla spolupráce sní?
Lichtag: Díky ní jsem nazpíval svůj první duet v životě. Ve studiu to ale jako duet nahrávané nebylo. Každý jsme natočili zvlášť. Charlie One je skromná a trochu stydlivá holka. Když jsem přišel do studia, požádala mě, že by se jí lépe pracovalo, kdybych u toho nebyl. Odešel jsem tedy vedle do hospody, zatímco ona nahrála skvěle své party.
T.V.: Výběr Charlie One také odpovídal našemu hledání rodilých anglických mluvčích.
Chromek: Charlie One se písnička
Doctor Z natolik zalíbila, že si kní vymyslela část textu, čímž ji natáhla a vlastně spoluprodukovala.