MARTIN VAJGL 2nd Wave For Sophisticated Junkies

Natočil na ni nejen bicí, ale též klávesy, kytary, baskytaru a v závěrečné písni Divný zvíře si i zazpíval. Občas využil rovněž služeb samplů a také několika spřátelených muzikantů. Výsledkem je nesnadno uchopitelný a naprosto nezařaditelný hudební počin. Vajgl osciluje od písničkovějších a sem tam, dalo by se říci, rockovějších momentů až po ryzí free experiment (Krátká svoboda pingpongového míčku) a koketérii se soudobou vážnou hudbou (Intuice 385). Každá skladba byla pojata úplně jinak, leč album jako celek nepůsobí dojmem nepoživatelné směsi všech možných, navzájem i dost nesourodých ingrediencí. Pohromadě ho drží velice zvláštní atmosféra a všudypřítomný smysl pro vynalézavost a netradiční skladatelsko-aranžerský přístup. Svobodomyslnost budiž pochválena!