Propadák- Phil Collins- Testify (2002)

Phil Collins

30. 1. 2012 - Seriál o deskách, které neprošly sítem historie a které kritika strhala, ale které stejně stojí za to!

Phil Collins- Testify (2002)

Testify je nespravedlivě zastrčené album. Jenže do té „lepší“ části historie se v hudbě dostanete jedině díky prodejům a publicistům. Novináři ani fanoušci v tomto případě nemohou za to, že album zapadlo. Sám Phil Collins jim totiž k němu několikrát přehradil cestu.

Collinsova hvězda stoupala vzhůru bez zaváhání přes dvacet let. V 90. letech se ale žezla ujal britpop a grunge a v té chvíli byl čistokrevný pop jednoduše přehlušen. Navíc Collins přehodil výhybku a dal se jinudy – jenže svět už po něm chtěl jen další Another Day In Paradise...

Testify je skutečně propadák #1, ale Collins má celý triumvirát průšvihů. Kritika i veřejnost zcela odmítly už Both Sides (1993). Collins unavený znekonečných turné, nadto s ošklivým šrámem po rozvodu, se zavřel doma a nahrál celé album sám, a písně to jsou neskutečně temné. Dnes jsme všichni o dvacet let starší, nic není růžové a Collins už také není usměvavý popař, ale docela nemocný skoro-ex-hudebník. Nikomu už se nepříčí temná „collinsovka“, ale tehdy to zkrátka nikdo nespolkl. Both Sides ale nádherně zraje a zkuste se k němu vrátit.

Mizerný prodej se opakoval (a ještě zhoršil) i s Dance Into The Light (1996), kde se Collins se vší vervou vrátil k tomu, co uměl vždy nejlépe: skvělý pop, který vždy „rockově“ okoření vynikající spoluhráči jako Daryl Stuermer. Nepomohl ani letitý producent Hugh Padgham, ani skvělé kritiky. Pak začal Collins svoji diskografii ředit – odskočil si k bigbandu, vydal best of a podílel se na hudbě kfilmu Tarzan. Ten mu přinesl Oscara a vrátil renomé, jenže následné album Testify (2002) úplně propadlo. Nejhorší prodeje, deska se poprvé nedostala do britské Top 5, příšerné recenze... Není divu, že Phil Collins poté oznámil, že s deskami a hudbou vůbec končí.

Klacky pod nohy

A už se dostáváme k těm kládám, které nám Collins naházel přes cestu. Slabší prodeje Dance Into The Light byly jen následkem Both Sides, ale skvělá deska byla příslibem, že ta další prodeje zase srovná. Jenže jednak si uškodil oním „ředěním“, kdy ho bylo docela dost všude a průběžně. A na Testify se pak dopustil řady pochybení.

Nemůžeme vše házet na producenta, ale když už s někým málem žijete, jako Collins s Padghamem (od roku 1981 produkoval jak Genesis, tak jeho sólovky), změna prostě bude znát. Na Testify začala (a skončila) spolupráce sproducentem Green Day Robem Cavallo. Jde to dohromady? A jde dohromady stypickým Britem Collinsem to, že Cavallo je Američan a vAmerice se i natáčelo? Nejde. Zvuk je opravdu „emerický“ – blyštivě bombastický víc, než je třeba. Tenhle zvuk se blíží všem těm umělohmotným tanečním kreaturám na jedno použití, ale svébytný Collins ho nepotřebuje.

Další problém: Collins nechal doma svůj zajetý ansámbl a nahrával s úplně novými muzikanty. Nic proti, hrají dobře, ale je to vzájemný seznamovací večírek (o kolik líp zní dvě písně, kde „hostuje“ právě Stuermer!). A největší problém: Both Sides si Collins nahrál doma v počítači, sice umně, ale byl za to notně zkritizován, a to tak, že v Dance Into The Light vyloženě podtrhl, že vše je live. Na Testify se dost nelogicky vrátil k Pro Tools; navíc skladby zde obsažené jsou vyumělkované, nemají tu syrovost výtečného Both Sides.

Osvědčená kvalita

Proč byste tedy proboha měli tuhle desku chtít poslouchat? Je to jednoduché a jednoznačné: nic z toho nedokázalo zabít to hlavní, a to jsou vpravdě vynikající písničky Phila Collinse. Come With Me a This Love This Heart v sobě shrnují to nejlepší ze slavných Collinsových balad, Wake Up Call, Driving Me Crazy, Thru My Eyes jsou hravé rychlovky, Swing Low a It’s Not Too Late jako by vypadly z nejlepší části Dance Into The Light... nu a The Least You Can Do a titulní Testify ukazují zcela nového Collinse, nuance, jaké u něj ještě neznáme, nadto jde o fantasticky vygradované písně. K tomu přejatina & smash hit Can’t Stop Loving You. Takže zhlediska muzikantského mám jedinou výtku: totiž že politický text písně Don’t Get Me Started byl obdařen hudbou, jejíž rozverná atmosféra náleží k Tarzanovi, nikoliv k protest songu. Ale to nám Čechům může být buřt.

Sečteno a podtrženo: Testify je sbírka vynikajících písní, kterým neublížily ani všechny přehmaty okolo. Jen očekávání publika.

Phil Collins

Testify

Warner Music (2002)

Stopáž: 57:22

Tracklist: 1. Wake Up Call, 2. Come With Me, 3. Testify, 4. Don’t Get Me Started, 5. Swing Low, 6. It’s Not Too Late, 7. This Love This Heart, 8. Driving Me Crazy, 9. The Least You Can Do, 10. Can’t Stop Loving You, 11. Thru My Eyes, 12. You Touch My Heart

Produkce: Rob Cavallo

Další významná alba zroku 2002

Norah Jones – Come Away with Me

Alanis Morissette – Under Rug Swept

Pet Shop Boys – Release

David Bowie –Heathen

Oasis –Heathen Chemistry

Red Hot Chili Peppers – By the Way

Bruce Springsteen – The Rising

Santana – Shaman

George Harrison – Brainwashed

Audioslave – Audioslave